Sukně nás provází od nepaměti. Téměř 4000 let před naším letopočtem se objevuje jako součást ženského oděvu v Arménii, své pevné místo zaujala ve většině starověkých civilizací.
Zdroj: www.2.bp.blogspot.com, www.frockflicks.com www.rlv.zcache.com
My však přeskočíme všechny krinolíny a turnýry až ke zlomovému období secese a podíváme se, jak se měnila silueta a délka sukně ve 20. století. Okolo roku 1910 se stává velice módní splývavá linie a sukně se výrazně zužuje. Ke zkrácení lemu však dochází až během divokých dvacátých let, odvážná tanečnice Josephine Baker je v tomto směru průkopnicí. Poprvé v historii odívání se objevuje délka pod kolena, tak klasická v letech padesátých. V dalším desetiletí se ovšem sukně opět prodlužuje a pas zvyšuje.
Zdroj: www.dior.com
Historie sukně je spjata s novodobou historií lidstva více, než by se na první pohled zdálo. Obě světové války nejen zamíchaly kartami v rukou vůdců světových mocností, ale zásadně také ovlivnily módní průmysl. Jestli ve dvacátých letech přineslo poválečné období uvolnění v odívání, pak konec 2. světové války podnítil zájem o krásné oblékání. Po úsporném období a nuceném zkracování kvůli nedostatku látek se móda vrací k marnotratnosti. Je to tak, narážíme na Diora a jeho romantický new look. Linie květinového kalichu učinila přítrž zužování sukně, trendu, který nastolil Jacques Fath. Každý rok pak přicházel Dior s novou linií, která se okamžitě stala sine qua non.
Zdroj: https://theminiskirtrevolution.files.wordpress.com
Po módním diktátu Diora vdechuje světu módy nový život jeho mladý spolupracovník Yves Sain-Laurent, který se pro své návrhy inspiroval v abstraktním umění a folklóru, čímž dosáhl originálního módního synkretismu.
Zdroj: https://theminiskirtrevolution.files.wordpress.com
Za první propagátorku minisukní lze považovat Mary Quant. Tou, která ji v šedesátých letech proslavila, je však bezesporu Twiggy, britská modelka, která udala nový trend ženského vzhledu. V sedmdesátých letech se ještě na chvíli stává módní délkou tzv. midi, sukně do půlky lýtek, ale v podstatě se dá říct, že se sukně od poloviny století neustále zkracovala až dosáhla v devadesátkách svého vrcholu. Vzrůstá vliv šatníku hvězd popové scény jako Madonna nebo Spice Girls. Existuje dokonce tzv. microskirt, která zcela odhaluje spodní prádlo, věc myslitelná dříve pouze v kabaretech. S nástupem postmoderny jsou pak přípustné všechny délky sukně od mini po maxi, žádná nepřevládá a inspirace se hledá v různých kulturách a u rozličných etnik.
Zdroj: https://theminiskirtrevolution.wordpress.com/history-2/
Faktem je, že i mužská sukně jako součást tradičního oděvu přetrvala věky. Vemte si například řeckou fustanellu, skotský kilt či asijský sarong. V módě se opakovaně vracela inspirace orientem. Velké oblibě se po celém světě těšil například střih japonského kimona.
My se v Akari rozhodli být nadčasoví a napodobením střihu hakama se zrodila Katsu. Dlouhá Katsu je návratem do minulosti i předpovědí budoucích trendů. Obléknout ji je mystickým zážitkem, cestou na dálný východ. Nohy v ní sice neukážete, dokonce budete působit, že nohy nemáte a vznášíte se těsně nad zemí jako v japonské duchařině, ale ručíme vám za to, že v ní oslníte v jakékoliv době.
Zdroj: Kybalová, Ludmila. Od “zlatých dvacátých” po Diora. Praha: NLN, 2009.